Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kůň je velmi inteligentní, přátelské a citlivé zvíře. Přesto byl po staletí jedním z nejubožejších otroků člověka. Milióny koní umíraly ve válkách, byly zneužívány pro práci, sport a zábavu lidí. Ve starověkém Řecku bylo úmyslné štvaní zvířat proti sobě, dostihy a nejrůznější formy zápasů zvířat s gladiátory vítaným zdrojem zábavy. Už tři tisíce let se tedy lidstvo upevňuje v názoru, že zvířata tu jsou nejen k tomu, aby nám zajišťovala obživu, ale také proto, aby nás bavila.

Dostihový sport se stal jednou z nejhorších forem vykořisťování zvířat. Využívání zvířat ve sportu má v dnešní době mnoho zastánců. Na člověka pěstující dostihový sport se často pohlíží jako na milovníka zvířat. Bookmakeři bohatnou z příjmů sázek na zápasech a dostizích. Ve sportu jsou koně zneužíváni především pro dostihy, parkur a klusácké závody. V některých zemích jsou zápasy a sporty se zvířaty považovány za kulturní tradici. Na podobnou národní pýchu zemřely v Čechách desítky koní - staly se obětmi dostihu Velká Pardubická.




VELKÁ PARDUBICKÁ

Historie

Velká Pardubická existuje od roku 1874, kdy vznikla jako prestižní důstojnický dostih. Proto byla dráha již od počátku extrémně náročná a o život na ní dosud přišlo více než 50 koní. Toto číslo ovšem nezahrnuje koně zabité při trénincích, kvalifikačních závodech nebo zvířata utracená později kvůli následkům absolvovaného závodu.

Nejatraktivnějším dostihem Velké Pardubické je hlavní dostih Steeplechase - Cross Country, s nejtěžší překážkou Taxisovým příkopem. Dráha měří 6.900 metrů, koně běží střídavě po trávě, písku a oranici. Na dráze je připraveno 30 překážek. Samotný Taxisův příkop je nejvražednější - dosud na něj doplatilo životem 23 koní, mnoho dalších přežilo těžké a bolestivé pády jen s velkými potížemi.

Taxis je tvořen živým plotem vysokým 140 cm, za kterým následuje zákeřná 5m dlouhá a 1metr hluboká propast. Na přeskočení Taxisu potřebuje kůň více jak 8 metrů dlouhý skok. Záludnost této a podobných překážek spočívá především v tom, že kůň před skokem neví, že ho za plotem čeká ještě příkop, a to je také důvod častých pádů a zranění. K nebezpečnosti této překážky přispívá také to, že se před hlavním závodem nesmí trénovat. Proti Taxisově příkopu se zvedla vlna odporu hned po prvním ročníku Velké Pardubické. Egon Thurn - Taxis tehdy skok obhajoval slovy: "Jasnosti, vy ani já tuto překážku překonávat nebudete, a proto není důvodu, proč bychom ji měli vyřaditi a někomu ji ulehčovali."

Nejen Taxisův příkop

Krutost Velké Pardubické však zdaleka nespočívá jen v Taxisu. Většina zabitých koní totiž umírá na jiných překážkách nebo je uštvána během závodu. 60 - 80% koní dostih vůbec nedokončí, což samo o sobě vypovídá o jeho obtížnosti.

V roce 1993 dokonce dojel z devíti startujících jezdců jen jeden. V roce 1998 z dvaceti pouhých sedm. Podle ve světě všeobecně uznávaných pravidel není možné, aby jezdec po pádu znovu nasedl na koně a dojel do cíle. Něco takového zahraniční steeplechase nepřipouští a každý pád je v řeči pravidel důkazem, že kůň jednoduše na dostih nemá. U nás však toto pravidlo neplatí.

Další odlišností je podklad, na kterém se steeplechase běhají. Nikde na světě nebývá dráha upravována pluhem - naproti tomu v Pardubicích běhají koně po oranici. Ta se původně orala pluhem tažených koňmi a brázda byla hluboká 20 - 30 cm. Později, když se orala traktorem, dosahovala brázda hloubky i přes 40 cm, což zvýšilo celkovou náročnost dostihu, a způsobilo tak extrémní vysílení koní, jehož následkem pak padali i na jink snadných překážkách.

I délka dráhy je v rozporu s normou dostihového sportu - normálně by neměla přesahovat 5.000m. "Musím přiznat, že tradici Velké jsme viděli i v její nebezpečnosti a možná i krutosi." připustil v tisku dokonce i bývalý ředitel Dostihového spolku Jiří Janda.

                       

                                       Změny?

Po protestech domácích i zahraničních ochránců zvířat v letech 1992 - 93 došlo k některým úpravám závodní dráhy, z nichž však většina byla jen kosmetického rázu. Za skutečně prospěšné lze považovat pouze zavlažování dráhy, které zmírňuje nápor na klouby koní a tak i jejich celkovou únavu, správným krokem bylo i snížení brázdy oranice na 10 cm.

Naopak kritickým bodem zůstává Taxisův příkop, kde došlo mj. ke snížení plotu na 140 cm z původních 150 a snížení hloubky příkopu ze 2 metrů na 1 metr. Nicméně Taxis nezabíjí svou hloubkou, ale především svou délkou, a tak se na obtížnosti překážky prakticky nic nezměnilo. Navíc snížení živého plotu může vést k menší odrazové aktivitě, která skok zkrátí. tento argument ostatně vznášeli i někteří žokejové. Při již zmiňovaném 103. ročníku Velké Pardubické spadlo z devíti startujících koní šest právě na Taxisu.

Je zřejmé, že většina úprav slouží k manipulaci s veřejným míněním a až na výjimky zůstává náročnost a nebezpečnost závodu zachována. Koně na Velké Pardubické umírají dál - v roce 1998 měla tragický konec hromadná kolize na překážce Popkovický skok, při které si zlomil nohu sedmiletý hnědák Damion a musel být utracen. Další kůň byl při kolizi težce zraněn.

http://www.fotoobzor.com/storage/200608311716_DSC_0149.jpg


O koních a lidech

Používání koní ve sportu je spojeno s nucením zvířat k nepřirozeným úkonům, často přesahujícím jejich vrozené schopnosti. Kůň je tvor, který odpradávna žil v rovinatých krajinách, kde neměl žádné těžší překážky. Skákat samozřejmě umí, ale v přírodě by se této činnosti věnoval pouze v minimální míře. Kůň tedy není klasickým "skokanem" jako například puma nebo jaguár. Stačí si jen porovnat tělesné proporce koně a jaguára. je to především rozdílná délka těla, pružnost páteře, ale i rozdílná délka a síla končetin, která pro koně znamená vyšší pravděpodobnost zranění, zvlášť při dopadu z výšky.

Stále vyšších výkonů zvířat je dosahováno nejen náročným tréninkem, ale někdy i jinými nepřirozenými metodami, jako jsou doping nebo nepřiměřené fyzické podněty. Jako pobídka k vyvinutí vyšší rychlosti není výjimečné bití a kopání koní do slabin. K vyšším skokům bývají zvířata cvičena tak, že při přeskakování překážky jim je záměrně způsobována bolet, což je nutí při dalším skoku skákat výše. Provádějí se i chirurgické zákroky, jejichž cílem je znecitlivění choulostivých nebo extrémně namáhaných částí těla, zejména kloubů. Při namáhavém intenzivním tréninku se však po určité době klouby v důsledku nepřirozených pohybů opotřebovávají a kůň se stává pro vrchlový sport nepoužitelným.

Obrázek “http://www.vejnar.com/dostihy/dostihy01.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Majitelé stájí, plemenáři a přiznivci dostihového sportu obhajují nezbytnost provozování dostihů argumentací, že koně byli pro vrchlový sport vyšlechtěni. Uvědomme si však, že stejně jako by nám připadaly obludné zásahy do přirozeného výběru partnerů u lidí, je zrůdné a nezodpovědné i genetické šlechtění koní. Místo koní jsou produkování závodníci, u kterých je genetická informace lidským zásahem záměrně pokřivena. Člověk tak zasahuje do genofondu celého druhu. Plemenáři se svými výsledky pyšní před veřejností a dostihový průmysl podporuje další výzkum. V laboratořích se pracuje na objevování stále nových a účinnějších chemických prostředků, které mají za cíl ovlivnit výsledky závodu. Nejrůznější chemické a hormonální přípravky slouží k potlačení únavy, zvýšení výkonnosti nebo celkovému tlumení bolesti. Lidmi tak byl vyšlechtěn druh, jenž by ve volné přírodě neměl šanci přežít a který se tak stal zcela závislým na péči člověka.

Život dostihových koní je naplněn tréninkem a závody, při kterých zvířata často trpí stresem. Zvláště prestižnější dostihy jsou v první řadě velkým byznysem, což se negativně projevuje i v chování jezdců. Na životy koní tak padá stín permanentního rizizka smrti na dostihové dráze nebo utracení v důsledku zranění či úplného vyčerpání. 

V souvislosti s Velkou Pardubickou bývá často uváděn argument, že existují steně nebezpečné sporty, například horolezectví nebo kanoistika. Rozdíl je v tom, že u těchto sportů je to člověk, kdo si vybírá, zda riziko podstoupí, zatímco u dostihů se zvíře rozhodnout nemůže. Odpůrcům zneužívání zvířat ve sportu je také předkládán názor, že zvíře samotné si přeje závod. Nikdo samozřejmě nepopírá fakt, že volně žijící zvířata, především mláďata, jsou hravá a soutěživá. Stejně jednoznačná je i instinktivní snaha silných jedinců dominovat ve stádě. Je však rozdíl mezi soutěživým chováním na svobodě a celoživotním vězněním a nuceným tréninkem s cílem dosahování stále vyšších výkonů. Neexistuje zvíře, které by mělo potřebu překonat nejnovější rekord nebo riskovat svůj život pro dosažení většího vzrušení lidí na tribunách či zisku pro svého majitele.


http://www.natureblink.com/animals/dostihy.jpg


Na otázku o etickém přístupu jezdce ke koni odpovídá v jednom z rozhovorů pro tisk přední domácí žokej Josef Váňa upřímně: "Nemám úplně čisté svědomí, už se mi také stalo, že jsem s koněm pokračoval v dostihu, i když jsem věděl, že bych to měl dávno zabalit." I toto doznání vypovídá o tom, jak to ve skutečnosti je s těmi opravdovými milovníky koní, kterými podle obecně rozšířeného názoru jsou jezdci, majitelé stájí a další lidé, kteří se okolo koní pohybují. 

Dostihy jsou především velkým byznysem - majitelé nejlepších koní vydělávají ohromné částky, bookmakeři si nacpávají peněženky ze sázek, města vydělávají na pořádání dostihů velké sumy z daní a turistického ruchu. A žokejové jsou někdy schopni dovláčet do cíle zraněného koně doslova za každou cenu. V živé paměti je příklad 102. ročníku Velké Pardubické, kdy se na Havlově skoku zranil kůň Gemer, kterého ale jezdec s vidinou finanční prémie a pátého místa zchromlého a úpně vysíleného násilím dohnal do cíle. Dav "milovníků koní" na tribunách tomuto sadistickému představení nadšeně aplaudoval.

http://img.aktualne.centrum.cz/13/60/136048-dostihy.jpg


Pohled na jezdce štkajícího nad mrtvým koněm bývá vydáván za příklad opravdové, čisté a nezištné lásky ke zvířeti. Nad čím to ale jezdec slzí? Nad rozplynutou vidinou vítězství? Nad zmařenou snahou a úsilím? Na dztrátou času? Nad majetkem? To nemusí, kůň byl přece vysoce pojištěn. Nad kamarádem? Toho ale přece nevystavujeme svévolně a zbytečně smrtelnému nebezpečí. Jediným rozumným důvodem k slzám může být jeho špatné svědomí. To však proudem slz umýt nelze. 

Ať již se jedná o dostihy, psí závody, medvědí či kohoutí zápasy, koridu nebo rodeo, pointa je vždy stejná: na jedné straně zvířata štvaná k maximálním výkonům, ponížená, riskující, trpící, přicházející o život a na druhé straně člověk, který se baví "sportuje" a vydělává peníze. Lidská společnost připravila koně o volnou přírodu, zotročila je a způsobila jejich závislost na člověku. Je povinností lidí přestat je vystavovat dalšímu zneužívání a nebezpečí jen pro svou zábavu a zisk.

NEHODY PŘI VELKÉ PARDUBICKÉ

Rok

Kůň

Místo nehody

Příčina zranění

1874

Strizzel

bulfinš, po doskoku

zlomení vazu, pád na hlavu

1878

Trouville

zeď, při pádu

zlomení kříže

1893

Courage

drop, při doskoku

zlomení nohy ve spěnce

1896

Walter

dvojskok

po doskoku těžké zranění

1899

Victor

cílová rovina

úplné vyčerpání a chrlení krve

1901

Senator II

hadí příkop, doskok

zlomení lopatky

1912

Kulík

popkovický skok

pád na hlavu, zranění páteře

1913

Stamford

zahrádka, doskok

zranění páteře

1921

Magyar leány

malý vodní příkop

doskok, zlomení zadní končetiny

1922

Leffers II

po dosažení cíle

úplné vyčerpání a zchvácení

1927

Eba

otevřený příkop

poranění páteře při doskoku

Al right II

šlápnutí do prohlubně

zlomení nohy ve spěnce

Landgraf II

popkovický oblouk

úplné ochromnutí

Doyen

Taxisův příkop

krátký doskok, zlomení vazu

1933

Regalon

hadí příkop, doskok

zlomení vazu po pádu

1950

Rival

malý vodní příkop

doskok, zlomení zadní končetiny

Gejša

dvojbradlí

zlomení žeber, poranění plic

1956

Brouk

Taxisův příkop

rozdrcení bederních obratlů

1960

Pastela

malá zahrádka

zlomení vazi při doskoku

Viza

Taxisův příkop

zlomení pravé přední končetiny

1962

Cheder

proutěná překážka

zlomení končetiny

Kolar

Taxisův příkop

proražení lebeční kosti v doskoku

1964

Div

Taxisův příkop

těžké zranění končetiny

1967

Zamyslel

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů při doskoku

Rubel

proutěná překážka

přetržení levého spěnkového kloubu a šlachy ohybače

1969

Vaga

Taxisův příkop a popkovický skok

ztržení křížové kosti a ulomení sedacího hrbolu

Japan

Havlův skok

krátký doskok, zlomení druhého krčního obratle

Blankyt

Taxisův příkop

silně naštíplá kopytní kost po pádu

1970

Liban

Taxisův příkop

krátký doskok po příkopu, utracen v nemocnici

Bilet

Taxisův příkop a malý anglický skok

krátký doskok, zlomení bederních obratlů

1971

Kostrava

Taxisův příkop

krátký doskok na hlavu, zlomení krčních obratlů

Ria

Taxisův příkop

zlomení žeber při doskoku (až po dostihu, doběhla 10)

1973

Metas

seskok

zlomení křížové kosti při doskoku

1975

Sandra II

Taxisův příkop

krátký skok, zlomení krčního obratle

1977

Úskok

Taxisův příkop

krátký skok, zlomení krčního obratle

1981

Lancaster

přírodní plot s překážkou

zlomení spěnkové kosti při doskoku

1982

Pahang

Irská lavice

skok na přední šikmý svah a zranění bederních obratů, utržení křížové kosti

1983

Klotild

proutěná překážka

luxace spěnkového a kopytního kloubu

1984

Futbol

Taxisův příkop

těžké zranění krčních obratlů při doskoku

Emanuel

Taxisův příkop

fraktura hlezenního kloubu a zlomení hlezenní kosti

Kapellan

Taxisův příkop

zlomení pravé zadní končetiny, úplné vyčerpání po doběhu

1985

Santos

úplné vyčerpání

1986

Lozorno

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů při doskoku

1989

Gajsan

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů

Caribo

Malý vodní příkop

fraktura 1.ram. kosti

Torfha

Taxisův příkop

fraktura prvního krčního obratlu a zlomení křížové kosti

1990

Formát

Taxisův příkop

1991

Pauza

Taxisův příkop

zlomený vaz

1992

Mallente

1995

Glawotte

vyčerpání

Kazan

1996

Pamep Galaxy

Taxisův příkop

1998

Damion

Popkovický skok

1999

Celestano

prodloužený Taxisův příkop

zlomení nohy a zastřelen

 

http://new.psi-kocky.cz/files/images/312993.preview.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

sasovia

(kollar, 2. 3. 2008 15:21)

je zaujimave ako to pisete a vela veci je napisanych neprofesionalne a bez znalosti veci a problemu.Vymyslate si a zavadzate vo viacerych veciach citatela a tym sa chcete stat zaujimavy.pripada mi to ako keby so cital blask alebo na novy cas.O co vam tymto stylom pisania ide?

štěstíčko pro koně

(barča, 26. 2. 2008 13:40)

muj tatíkmá kamaráda a ten chová dostihové koně. namá moc peněz na dobré závodní koně a proto kupuje i ty těžce zraněné:o) pak je pošle do německa na koňskou kliniku a tam je vyléčí a pak zase běhají jako dřív a někteří dokonce i vyhrávají mám z toho obr radost. Je to strašně hodný pán a jsem mu za to vděčná.

NESUĎTE TO CO NEZNÁTE

(koně, 16. 2. 2008 20:42)

Koně jak si většina nezasvěcených myslí díky westernovým filmům neovládá jezdec tím že do něj kopne a škubne mu vhubě otěžemi-koně ovládáte hlavně sedem a pobízíte(i zatáčíte)nohama, otěže jsou jenom doplněk.Otěž(ruka) musí být vždy podpořena holení a navíc jezdce nedrží na koni sedlo - jezdec se musí držet stehny a koleny a sedlo je dobré proto že jsou na něm opěrky a třmeny a jiné zlepšováky.Teď si vemte že kůň dokáže člověka shodit(stoupání na zadní,vyhazování atd.) když na něm ten člověk pořádně sedí a žokej má místo sedla jenom placku se třmeny a na koni skoro dřepí.Nehledě na to že když v dostihu žokej spadne tak ten koník běží dál.

koník který běhá dostihy(a neni to úplný outsider a i ty se dobře staraj a když prostě na dostihy nenjsou tak je prodaj třeba na rekreaci) tak určitě nebude žádná hubená a týraná chudinka, naopak dostává nažrat tolik kolik potřebuje podle práce a staraj se o něj taky dobře(a to i kvůli tomu že když když by se na něm nemohlo jezdit nebo by nemohl běhat tak by nemoh vydělávat peníze)

rozvrh sportovního koně vypadá například takhle
3x deně jádro(oves,ječmen atd.)
3x objem.krmivo(seno,nebo pastva)
také chodí koník do výběhu před nebo po práci
po-výběh(celý den)
ut-trénink
st-vyjížďka(nebo výběh)
ct-trénink
pa-trénink
so-výběh
ne-trénink

a navíc když už nezávodí(kolem 14 roku) tak třeba připouští v Napajedlích(hřebci) a tam se o něj určitě nestaraj špatně. celej den venku občas ho někdo vezme na vyjíždku.

naproti tomu já jezdím na rekreačním koníkovi.je to hucul(zčásti) vysokej asi 150cm a tím trochu skáčem přez překážky.když s nim třeba jen zkoušim něco z drezury tak je celej otrávenej,ale jakmile ho navedu třeba jen na malinkej křížek tak úplně ožije,protože ho baví skákat.a jak byl nadšenej z toho že moh sežrat oves jako cenu za 6.místo z 6



A co agrocentra?

(aneta, 24. 1. 2008 15:55)

Za daleko vetsi chudaky nez dostihove kone (ktere zavodeni opravdu bavi - jinak by je k tomu nikdo nedonutil - kun ma daleko vetsi silu nez clovek) povazuji na zaklade vlastni zkusenosti kone v agrocentrech, kteri naprosto v rozporu se svou prirozenosti jsou nuceni krokovat napr. stale dokola po jizdarne pro poteseni nejakych "pratel prirody". To jsou teprve chudaci!! A co ponici na poutich - to Vam nepripada daleko horsi??!! A okolo dostihaku se pohybuji vetsinou lide, kteri by za ne vypustili dusi!! Ze se mezi nimi vyskytne nekdo tak arogantni jako pan Vana (a on v dostihovych kruzich zase tak oblibeny mozna ani neni), ktery kone skutecne chape jen jako prostredek obzivy, za to ti slusni prece nemohou,Jim dela jedine ostudu!!! Neodsuzujte, co neznate. Zdravim.

reakce na Petřin příspěvek

(krutarealita, 8. 1. 2008 20:20)

a ty si myslíš že ti koně to alespon jsednou neskusily neprodovala jsi v zákulisí dostihů takže si neviděla co s nimi dělají když nechtejí na start a je to dost hrozné... a k tem zoo, mnohá zoo jsou proto aby v nich rozmnožily nebo zachovaly zvířata která jsou už vyhubená nabo na pohraji vyhubení... jestli tobě nezáleží natech koních je to tvůj problém těch co jim na nich záleží je docela dost takže jeden názor to nezmění

Vás taky nechápu!

(Petra, 8. 1. 2008 13:13)

Souhlasím s Petrou, kdyby ti koně na to neměli na tu Pardubickou, tak ji neběží. Navíc před Velkou jsou kvalifikace a pokud to tady vy tupci nevíte, tak si to nastudujte. A za další ty dostihy mají několik kategorií a ne všichni angličtí plnokrevníci v těch dostizích zůstávají, protože každyý kůň to v sobě opravdu nemá. A pokud chcete odporovat tím, že ti koně jsou týraní, tak Vám řeknu, že kdyby ten kůň nechtěl běžet a nebavilo ho to, tak z toho dostihu vycouvá a otočí se na druhou stranu. A to si myslím, že by ho po 2. ten trenér nikam neposílal!!! Tak si prosím nechte ty svoje blbé kecy! To by jste klidně mohli zažalovat všechny ZOO v ČR, protože tam ty zvířata nejsou v takových podmínkách jak v přírodě!!! A ještě Vám poradím, když Vám to tak rve srdce, tak se na to prostě nedívejte a při Velké si raději přepněte na jiný kanál a pokud máte jen čt1, tak si vypněte na tu hoďku bednu a raději se jděte projít!!!

pravda

(Karolína, 31. 10. 2007 17:08)

tak to máš absolutní pravdu...ty lidi sou upe negramodi bezcitny!já to taky nesnášim!!!proč sou ty koně tak hodný?!!!


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA