Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kůň je velmi inteligentní, přátelské a citlivé zvíře. Přesto byl po staletí jedním z nejubožejších otroků člověka. Milióny koní umíraly ve válkách, byly zneužívány pro práci, sport a zábavu lidí. Ve starověkém Řecku bylo úmyslné štvaní zvířat proti sobě, dostihy a nejrůznější formy zápasů zvířat s gladiátory vítaným zdrojem zábavy. Už tři tisíce let se tedy lidstvo upevňuje v názoru, že zvířata tu jsou nejen k tomu, aby nám zajišťovala obživu, ale také proto, aby nás bavila.

Dostihový sport se stal jednou z nejhorších forem vykořisťování zvířat. Využívání zvířat ve sportu má v dnešní době mnoho zastánců. Na člověka pěstující dostihový sport se často pohlíží jako na milovníka zvířat. Bookmakeři bohatnou z příjmů sázek na zápasech a dostizích. Ve sportu jsou koně zneužíváni především pro dostihy, parkur a klusácké závody. V některých zemích jsou zápasy a sporty se zvířaty považovány za kulturní tradici. Na podobnou národní pýchu zemřely v Čechách desítky koní - staly se obětmi dostihu Velká Pardubická.




VELKÁ PARDUBICKÁ

Historie

Velká Pardubická existuje od roku 1874, kdy vznikla jako prestižní důstojnický dostih. Proto byla dráha již od počátku extrémně náročná a o život na ní dosud přišlo více než 50 koní. Toto číslo ovšem nezahrnuje koně zabité při trénincích, kvalifikačních závodech nebo zvířata utracená později kvůli následkům absolvovaného závodu.

Nejatraktivnějším dostihem Velké Pardubické je hlavní dostih Steeplechase - Cross Country, s nejtěžší překážkou Taxisovým příkopem. Dráha měří 6.900 metrů, koně běží střídavě po trávě, písku a oranici. Na dráze je připraveno 30 překážek. Samotný Taxisův příkop je nejvražednější - dosud na něj doplatilo životem 23 koní, mnoho dalších přežilo těžké a bolestivé pády jen s velkými potížemi.

Taxis je tvořen živým plotem vysokým 140 cm, za kterým následuje zákeřná 5m dlouhá a 1metr hluboká propast. Na přeskočení Taxisu potřebuje kůň více jak 8 metrů dlouhý skok. Záludnost této a podobných překážek spočívá především v tom, že kůň před skokem neví, že ho za plotem čeká ještě příkop, a to je také důvod častých pádů a zranění. K nebezpečnosti této překážky přispívá také to, že se před hlavním závodem nesmí trénovat. Proti Taxisově příkopu se zvedla vlna odporu hned po prvním ročníku Velké Pardubické. Egon Thurn - Taxis tehdy skok obhajoval slovy: "Jasnosti, vy ani já tuto překážku překonávat nebudete, a proto není důvodu, proč bychom ji měli vyřaditi a někomu ji ulehčovali."

Nejen Taxisův příkop

Krutost Velké Pardubické však zdaleka nespočívá jen v Taxisu. Většina zabitých koní totiž umírá na jiných překážkách nebo je uštvána během závodu. 60 - 80% koní dostih vůbec nedokončí, což samo o sobě vypovídá o jeho obtížnosti.

V roce 1993 dokonce dojel z devíti startujících jezdců jen jeden. V roce 1998 z dvaceti pouhých sedm. Podle ve světě všeobecně uznávaných pravidel není možné, aby jezdec po pádu znovu nasedl na koně a dojel do cíle. Něco takového zahraniční steeplechase nepřipouští a každý pád je v řeči pravidel důkazem, že kůň jednoduše na dostih nemá. U nás však toto pravidlo neplatí.

Další odlišností je podklad, na kterém se steeplechase běhají. Nikde na světě nebývá dráha upravována pluhem - naproti tomu v Pardubicích běhají koně po oranici. Ta se původně orala pluhem tažených koňmi a brázda byla hluboká 20 - 30 cm. Později, když se orala traktorem, dosahovala brázda hloubky i přes 40 cm, což zvýšilo celkovou náročnost dostihu, a způsobilo tak extrémní vysílení koní, jehož následkem pak padali i na jink snadných překážkách.

I délka dráhy je v rozporu s normou dostihového sportu - normálně by neměla přesahovat 5.000m. "Musím přiznat, že tradici Velké jsme viděli i v její nebezpečnosti a možná i krutosi." připustil v tisku dokonce i bývalý ředitel Dostihového spolku Jiří Janda.

                       

                                       Změny?

Po protestech domácích i zahraničních ochránců zvířat v letech 1992 - 93 došlo k některým úpravám závodní dráhy, z nichž však většina byla jen kosmetického rázu. Za skutečně prospěšné lze považovat pouze zavlažování dráhy, které zmírňuje nápor na klouby koní a tak i jejich celkovou únavu, správným krokem bylo i snížení brázdy oranice na 10 cm.

Naopak kritickým bodem zůstává Taxisův příkop, kde došlo mj. ke snížení plotu na 140 cm z původních 150 a snížení hloubky příkopu ze 2 metrů na 1 metr. Nicméně Taxis nezabíjí svou hloubkou, ale především svou délkou, a tak se na obtížnosti překážky prakticky nic nezměnilo. Navíc snížení živého plotu může vést k menší odrazové aktivitě, která skok zkrátí. tento argument ostatně vznášeli i někteří žokejové. Při již zmiňovaném 103. ročníku Velké Pardubické spadlo z devíti startujících koní šest právě na Taxisu.

Je zřejmé, že většina úprav slouží k manipulaci s veřejným míněním a až na výjimky zůstává náročnost a nebezpečnost závodu zachována. Koně na Velké Pardubické umírají dál - v roce 1998 měla tragický konec hromadná kolize na překážce Popkovický skok, při které si zlomil nohu sedmiletý hnědák Damion a musel být utracen. Další kůň byl při kolizi težce zraněn.

http://www.fotoobzor.com/storage/200608311716_DSC_0149.jpg


O koních a lidech

Používání koní ve sportu je spojeno s nucením zvířat k nepřirozeným úkonům, často přesahujícím jejich vrozené schopnosti. Kůň je tvor, který odpradávna žil v rovinatých krajinách, kde neměl žádné těžší překážky. Skákat samozřejmě umí, ale v přírodě by se této činnosti věnoval pouze v minimální míře. Kůň tedy není klasickým "skokanem" jako například puma nebo jaguár. Stačí si jen porovnat tělesné proporce koně a jaguára. je to především rozdílná délka těla, pružnost páteře, ale i rozdílná délka a síla končetin, která pro koně znamená vyšší pravděpodobnost zranění, zvlášť při dopadu z výšky.

Stále vyšších výkonů zvířat je dosahováno nejen náročným tréninkem, ale někdy i jinými nepřirozenými metodami, jako jsou doping nebo nepřiměřené fyzické podněty. Jako pobídka k vyvinutí vyšší rychlosti není výjimečné bití a kopání koní do slabin. K vyšším skokům bývají zvířata cvičena tak, že při přeskakování překážky jim je záměrně způsobována bolet, což je nutí při dalším skoku skákat výše. Provádějí se i chirurgické zákroky, jejichž cílem je znecitlivění choulostivých nebo extrémně namáhaných částí těla, zejména kloubů. Při namáhavém intenzivním tréninku se však po určité době klouby v důsledku nepřirozených pohybů opotřebovávají a kůň se stává pro vrchlový sport nepoužitelným.

Obrázek “http://www.vejnar.com/dostihy/dostihy01.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Majitelé stájí, plemenáři a přiznivci dostihového sportu obhajují nezbytnost provozování dostihů argumentací, že koně byli pro vrchlový sport vyšlechtěni. Uvědomme si však, že stejně jako by nám připadaly obludné zásahy do přirozeného výběru partnerů u lidí, je zrůdné a nezodpovědné i genetické šlechtění koní. Místo koní jsou produkování závodníci, u kterých je genetická informace lidským zásahem záměrně pokřivena. Člověk tak zasahuje do genofondu celého druhu. Plemenáři se svými výsledky pyšní před veřejností a dostihový průmysl podporuje další výzkum. V laboratořích se pracuje na objevování stále nových a účinnějších chemických prostředků, které mají za cíl ovlivnit výsledky závodu. Nejrůznější chemické a hormonální přípravky slouží k potlačení únavy, zvýšení výkonnosti nebo celkovému tlumení bolesti. Lidmi tak byl vyšlechtěn druh, jenž by ve volné přírodě neměl šanci přežít a který se tak stal zcela závislým na péči člověka.

Život dostihových koní je naplněn tréninkem a závody, při kterých zvířata často trpí stresem. Zvláště prestižnější dostihy jsou v první řadě velkým byznysem, což se negativně projevuje i v chování jezdců. Na životy koní tak padá stín permanentního rizizka smrti na dostihové dráze nebo utracení v důsledku zranění či úplného vyčerpání. 

V souvislosti s Velkou Pardubickou bývá často uváděn argument, že existují steně nebezpečné sporty, například horolezectví nebo kanoistika. Rozdíl je v tom, že u těchto sportů je to člověk, kdo si vybírá, zda riziko podstoupí, zatímco u dostihů se zvíře rozhodnout nemůže. Odpůrcům zneužívání zvířat ve sportu je také předkládán názor, že zvíře samotné si přeje závod. Nikdo samozřejmě nepopírá fakt, že volně žijící zvířata, především mláďata, jsou hravá a soutěživá. Stejně jednoznačná je i instinktivní snaha silných jedinců dominovat ve stádě. Je však rozdíl mezi soutěživým chováním na svobodě a celoživotním vězněním a nuceným tréninkem s cílem dosahování stále vyšších výkonů. Neexistuje zvíře, které by mělo potřebu překonat nejnovější rekord nebo riskovat svůj život pro dosažení většího vzrušení lidí na tribunách či zisku pro svého majitele.


http://www.natureblink.com/animals/dostihy.jpg


Na otázku o etickém přístupu jezdce ke koni odpovídá v jednom z rozhovorů pro tisk přední domácí žokej Josef Váňa upřímně: "Nemám úplně čisté svědomí, už se mi také stalo, že jsem s koněm pokračoval v dostihu, i když jsem věděl, že bych to měl dávno zabalit." I toto doznání vypovídá o tom, jak to ve skutečnosti je s těmi opravdovými milovníky koní, kterými podle obecně rozšířeného názoru jsou jezdci, majitelé stájí a další lidé, kteří se okolo koní pohybují. 

Dostihy jsou především velkým byznysem - majitelé nejlepších koní vydělávají ohromné částky, bookmakeři si nacpávají peněženky ze sázek, města vydělávají na pořádání dostihů velké sumy z daní a turistického ruchu. A žokejové jsou někdy schopni dovláčet do cíle zraněného koně doslova za každou cenu. V živé paměti je příklad 102. ročníku Velké Pardubické, kdy se na Havlově skoku zranil kůň Gemer, kterého ale jezdec s vidinou finanční prémie a pátého místa zchromlého a úpně vysíleného násilím dohnal do cíle. Dav "milovníků koní" na tribunách tomuto sadistickému představení nadšeně aplaudoval.

http://img.aktualne.centrum.cz/13/60/136048-dostihy.jpg


Pohled na jezdce štkajícího nad mrtvým koněm bývá vydáván za příklad opravdové, čisté a nezištné lásky ke zvířeti. Nad čím to ale jezdec slzí? Nad rozplynutou vidinou vítězství? Nad zmařenou snahou a úsilím? Na dztrátou času? Nad majetkem? To nemusí, kůň byl přece vysoce pojištěn. Nad kamarádem? Toho ale přece nevystavujeme svévolně a zbytečně smrtelnému nebezpečí. Jediným rozumným důvodem k slzám může být jeho špatné svědomí. To však proudem slz umýt nelze. 

Ať již se jedná o dostihy, psí závody, medvědí či kohoutí zápasy, koridu nebo rodeo, pointa je vždy stejná: na jedné straně zvířata štvaná k maximálním výkonům, ponížená, riskující, trpící, přicházející o život a na druhé straně člověk, který se baví "sportuje" a vydělává peníze. Lidská společnost připravila koně o volnou přírodu, zotročila je a způsobila jejich závislost na člověku. Je povinností lidí přestat je vystavovat dalšímu zneužívání a nebezpečí jen pro svou zábavu a zisk.

NEHODY PŘI VELKÉ PARDUBICKÉ

Rok

Kůň

Místo nehody

Příčina zranění

1874

Strizzel

bulfinš, po doskoku

zlomení vazu, pád na hlavu

1878

Trouville

zeď, při pádu

zlomení kříže

1893

Courage

drop, při doskoku

zlomení nohy ve spěnce

1896

Walter

dvojskok

po doskoku těžké zranění

1899

Victor

cílová rovina

úplné vyčerpání a chrlení krve

1901

Senator II

hadí příkop, doskok

zlomení lopatky

1912

Kulík

popkovický skok

pád na hlavu, zranění páteře

1913

Stamford

zahrádka, doskok

zranění páteře

1921

Magyar leány

malý vodní příkop

doskok, zlomení zadní končetiny

1922

Leffers II

po dosažení cíle

úplné vyčerpání a zchvácení

1927

Eba

otevřený příkop

poranění páteře při doskoku

Al right II

šlápnutí do prohlubně

zlomení nohy ve spěnce

Landgraf II

popkovický oblouk

úplné ochromnutí

Doyen

Taxisův příkop

krátký doskok, zlomení vazu

1933

Regalon

hadí příkop, doskok

zlomení vazu po pádu

1950

Rival

malý vodní příkop

doskok, zlomení zadní končetiny

Gejša

dvojbradlí

zlomení žeber, poranění plic

1956

Brouk

Taxisův příkop

rozdrcení bederních obratlů

1960

Pastela

malá zahrádka

zlomení vazi při doskoku

Viza

Taxisův příkop

zlomení pravé přední končetiny

1962

Cheder

proutěná překážka

zlomení končetiny

Kolar

Taxisův příkop

proražení lebeční kosti v doskoku

1964

Div

Taxisův příkop

těžké zranění končetiny

1967

Zamyslel

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů při doskoku

Rubel

proutěná překážka

přetržení levého spěnkového kloubu a šlachy ohybače

1969

Vaga

Taxisův příkop a popkovický skok

ztržení křížové kosti a ulomení sedacího hrbolu

Japan

Havlův skok

krátký doskok, zlomení druhého krčního obratle

Blankyt

Taxisův příkop

silně naštíplá kopytní kost po pádu

1970

Liban

Taxisův příkop

krátký doskok po příkopu, utracen v nemocnici

Bilet

Taxisův příkop a malý anglický skok

krátký doskok, zlomení bederních obratlů

1971

Kostrava

Taxisův příkop

krátký doskok na hlavu, zlomení krčních obratlů

Ria

Taxisův příkop

zlomení žeber při doskoku (až po dostihu, doběhla 10)

1973

Metas

seskok

zlomení křížové kosti při doskoku

1975

Sandra II

Taxisův příkop

krátký skok, zlomení krčního obratle

1977

Úskok

Taxisův příkop

krátký skok, zlomení krčního obratle

1981

Lancaster

přírodní plot s překážkou

zlomení spěnkové kosti při doskoku

1982

Pahang

Irská lavice

skok na přední šikmý svah a zranění bederních obratů, utržení křížové kosti

1983

Klotild

proutěná překážka

luxace spěnkového a kopytního kloubu

1984

Futbol

Taxisův příkop

těžké zranění krčních obratlů při doskoku

Emanuel

Taxisův příkop

fraktura hlezenního kloubu a zlomení hlezenní kosti

Kapellan

Taxisův příkop

zlomení pravé zadní končetiny, úplné vyčerpání po doběhu

1985

Santos

úplné vyčerpání

1986

Lozorno

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů při doskoku

1989

Gajsan

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů

Caribo

Malý vodní příkop

fraktura 1.ram. kosti

Torfha

Taxisův příkop

fraktura prvního krčního obratlu a zlomení křížové kosti

1990

Formát

Taxisův příkop

1991

Pauza

Taxisův příkop

zlomený vaz

1992

Mallente

1995

Glawotte

vyčerpání

Kazan

1996

Pamep Galaxy

Taxisův příkop

1998

Damion

Popkovický skok

1999

Celestano

prodloužený Taxisův příkop

zlomení nohy a zastřelen

 

http://new.psi-kocky.cz/files/images/312993.preview.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

co takhle uvést zdroj článku?

(Medea, 30. 10. 2011 21:55)

Když už opisujete, je slušnost uvést zdroj. www.differentlife.cz/dostihy.htm
Někdo by třeba mohl říct, že doslova kradete.

Nesnáším

(Lenka, 25. 10. 2007 21:51)

Nesnáším dostihy. Ovšem hodně lidí je miluje - mám i kamarádku, která dostihy žije a vždy se pohádáme, když přijde řeč na dostihy. Nesnáším je, ale bohužel hodně lidí si myslí, že to koně baví a že bez nich nemou žít - blbost. Dostihy jsou hnus.

Re: Nesnáším

(Terka, 17. 9. 2011 10:42)

Jo máš naprostou pravdu! :)

MŮJ NÁZOR!

(Terka, 17. 9. 2011 10:41)

Nebýt dostihů tak většina koní co při nich zemřeli žijí a nemusí být na věčných pastvinách! Já koně miluju ale dostihy nesnášim protože je beru za týrání koní,je to pro ně krutá smrt jen kvůli tomu že lidi chtěj naleštěnou medaili za dostihy!!!!!!

Kapellan

(Di., 24. 7. 2011 13:29)

Po pádu an Taxisově příkopu v roc 1984 byl znovu nasednut, spadl na Malých zahráskách, byla konstatována zlomenina zadní končetiny, po odvozu na veterinární kliniku došlo k fixaci a odvozu zpět do Sovětského svazu. Kopíruješ tu informace, bez uvedení zdrojů, což je porušení autorského práva a navíc to jsou informace milné.

Dostihy

(Iveta, 5. 3. 2011 16:15)

Mě dostihy nevadí jen když tam nespadne kůň nebo si něco udělá.Je mi moc líto všech koní,kteří jen kvůli lidem nežijí.

Stop dostihům

(Tery, 29. 7. 2009 11:25)

http://stop-dostihum.webnode.cz , přidejte se na stranu ochrany koní, prosíím.

mám koně rád

(jjjjj, 10. 5. 2009 15:45)

gulášek je gulášek

reakce

(Amy, 29. 1. 2009 22:19)

promin že se hodlám regovat an tento článek.Když vezmu že před x ety běhali koně kteří na ten závod nebyly připraveni pak nemohli podat ani dobrý výkon vem si sebe že netrenuješ nic neděláš a najednou tě šoupnou do nákoho zavodu.
Pokud vím koně se na VP trenují a bez kvalifikačního dostihu kde prokážou že na to mají tam nesmí.Nesud něco o čem víš prd zkus se nachvíli zamyslet a pak ti to třeba i dojde.Stejně jako dostihy není por koně přirozená drezura pokud vim tak kun sam od sebe neudělá piafu či levadu.Zato ti koně uměj běhat a u dostihových koní je vidět že oni se těší an ten dostih sou plní energia sou andšení většinou drezuraci sou ti se smutnými očky.

reakce na článek

(berush, 15. 12. 2008 12:59)

já chodim na koně...sou to úžasný zvířata...strašně rádi běhaj, a taky skáčou...je hezký vidět koně jak běhá se šťastnym výrazem ve tváři(ikdyž si teda většina myslí, že výraz nemaj)...ale když se dívam, jak je na dostizích hecujou, aby běželi dál, i přes tu bolest, je to dost hrozný...samozřejmě vůbec nechci tvrdit, že tomu tak vždycky je, ale většina žokejů vidí jenom prachy a cílovou čáru před sebou...a pak už jim je úplně jedno, jak tomu koni je...takže podle mýho, sou dostihy docela dobrej sport...ale jen v určitejch mezích a hranicích...jakmile sou překročeny, už to neni sport ale jatka...bohužel, dneska už spousty lidí vidí v koních jenom peníze a to jak v dostizích, tak v parkuru apod. takže tý pitomoučký holce hned na začátku(haska) - si opravdu úplně blbá, pokud si myslíš tohle...vy možná ty koně milujete, ale většina to dělá pro prachy...jakmile je kůň zraněnej, okamžitě se zastavuje a běhat odmítá...ale když ho ňákej kretén na dostizích nutí běhat, tak to neni sport ale naprostá ubožárna...zamysli se nad tim holka, dneska už de všem jen o prachy...

4arwen

(HaSka, 14. 11. 2008 22:45)

dobrá,nebudu vnucovat svoje názory jiným,to jsem ani neměla v plánu, ale vždy když čtu nějaké podobné kydy na adresu dostihů,mám chut vraždit! Pokud si myslíš,že nevím nic o smrti koní na dostizích,nebo že před nimi zavírám oči a mluvím jen o krásném pocitu při skákání,tak jsi na omylu-nejsem sentimentální a není mi 12let,abych si neuvědomovala, jak jsou dostihy nebezpečné. A to nejen pro koně-moje trenérka má zlomenou páteř 4x,nohy 3x,o rukách a žebrech nemluvím-musela se učit znovu chodit-a na Velké nám zemřel kůň Damion a veř tomu,že na to nevzpomínám s úsměvem na tváři. Když znáš koně od hříběte,5let ho každý den vidíš ve stáji,dáváš mu mrkev,staráš se o něj, tak tě potom "trošku" zaskočí,že už tam neni,že už na tebe nikdy nezařehtá,že nikdy ho nepovedeš na pastvu....Ale proč umřel? Kvůli žokejům,kteří své koně špatně navedli na skok!-před ním spadl kůň a vedlejší do něj naboural a shodil ho-bohužel tak nešťastně,že si zlomil nohu. Neumřel proto,že by ho to nebavilo nebo že by to neuměl nebo nechtěl skočit-běhání byl jeho život! A když už musel umřít,tak jsem ráda,že umřel tam,kde to měl nejradši!Pokud jsi nikdy neseděla na plnokrevníkovi,nemůžeš to pochopit. To co udělá,když dojdeš na pole,kde může běžet nebo když vidí skok-samozřejmě jsou vyjímky,které běhání nebaví,ale proč je proboha nutit? neznám jediného trenéra,který by si nechal dostihového koně,který nerad běhá a nutil ho závodit-co by z toho asi tak měl?ostudu?možná...Přála bych ti vidět naše koně,které běhání "nebaví". Proč nás všechny asi tak bolejí ruce,po každém ježdění???-odpověď se nabízí,ale pro nezasvědcené ráda vysvětlím: protože ten kůň tahá(pulluje)-chce jet rychleji,předběhnout ostatní,běžet co to půjde-a věř tomu,že tohle už umí hříbata,která k nám přijdou,takže je to učit nemusíme(ani si nedokážu představit,jak bychom je to měli učit). Samozřejmě mě mrzí,když nějaký kůň zemře v dostihu,ale může se mu to stát všude! Ve výběhu nám zemřela kobylka jen proto,že závodila s drouhou,zakopla a zlomila si nohu tak,že nešla zachránit-a kdo tomu měl zabránit? Kdo udělal chybu? Kdo za to může? Letos si náš dvouletek zlomil nohu v chuchli jen kvůli špatné dráze-naštěstí tak,že se dá zachránit a všichni kolem něj lítají a běhají,jen aby se mu podařilo udělat alespoň miniaturní krůčky-nikdy nebude běhat,ale přežije!!Všichni máme naše koně rádi tak,že ti to nedokážu popsat,známe každého z nich líp než kdokoli jiný a to je jich přes 30,víme,co který má rád a co ne-myslíš,že kdybychom věděli,že se zabijí,že bychom je poslali závodit?!Doufám,že se nad tím alespoň zamyslíš....alespoň malinko...

reakce na článek

(tereza, 14. 11. 2008 9:39)

to co tady tahle paní popisuje je pěkná lež, nevim proč lidi, kteří nemají nic společného s dostihama, nebo s koňa kazí tento sport. dostihový koně byli, jsou a budou a ty s tím nic prostě neuděláš... Psát takové hnusné články o tom jak tito koně trpí je dosti trapné a ubohé.. a psát o tom jaký kůň prodělal na některé překážce smrtelné zranění je také dosti ošlivé-nemáš vubec žádnou uctu...

reakce na katyin a petřin prispevek

(arwen, 13. 6. 2008 18:16)

katy má sice částečne pravdu,ale je naivní jestli si myslí ze velká cast zokejú je normální. a ta poznámka o rozumu je stupidní..... kůn netuší že to malé probéhnutí ho může stát spoustu bolesti a mozna i život...A taky nemůžou vedet jestli na to maj,Taxis třeba nejde zkouset předem.Lenka a Karolína mají pravdu, petra a Lola -ta obzvlášt,ale HaSka by nemela vnucovat svoje názory ostatním- jsou pravdepodobne neinformovaný,nebo blbý,odpůrci dostihů o tomhle tematu vetšinou ví dost,nemusíte je kvůli tomu shazovat,to fakt neni nutny

reakce na hasčin prispevek

(arwen, 11. 6. 2008 21:04)

podle mě si nikdo kdo tak vehementne obhajuje dostihy poradné neprohlíd tu tabulku. chrlení krve,uplné vyčerpání.....ste blbí ,jestli si myslíte ze kun nezná hranice svých sil,urcite nebeží dobrovolné dokud nepadne.mimochodem,s haskou aaaabsolutné nesouhlasím,odpurci dostihu nemusi být lidi který o koních nic nevi

Pre tych ktori su proti dostihom

(lola, 16. 5. 2008 18:45)

ked neviete o com pisete tak radsej nepiste o nicom lebo tak isto sa to moze povedat na parkur lebo pre kona nie je prirodzene skakanie ale beh..Na dostihoch bezia iba take kone ktore maju na to srdce a nenutia ich do toho aby skakali ked nemaju na to vlohy.A ked odsudzujete dostihy tak to mozete rovno odsudit cele jazdectvo lebo pri kazdom druhu jazdeckeho sportu sa kon moze zabit alebo zranit!!!!!!!!!!!!!!!4

iva

(hhhhhhhhhhhhhhmmmmmmmmm...., 15. 5. 2008 18:56)

nic moc měli bi ste trochu ubrat i trochu přidat

nevíte nic

(HaSka, 21. 4. 2008 22:26)

když nevíte o čem píšete(resp.stahuejte už napsané články,které vymyslel někdo jiný),tak si o tom sežeňte alespoň nějaké objektivní informace prosím!Přece když si jednou dám něco na blog,tak to tam dávám s tím, že si myslím, že je to objektivní a pravdivý....nebo ne?viděli jste dostihovýho koně tak maximálně v bedně a to jste byli zaměstnaný ještě kousáním řízku z chudinek prasátek?kdyžtak se mrkněte na www.dostihovastajpohori.websnadno.cz a tam uvidíte ty koně,který jsou spokojený jako žádný jiný....jinak jsem ráda za ty rozumný komentáře(eliška,petra...)

A jinak...

(Katy, 12. 3. 2008 15:09)

A jinak,... Dostihy jsou velice zajímavým námětem pro diskuze. Já osobně zastávám názor, že všeho, ale s mírou. Takže dostihy beru, Pardubická má kvalifikační kola, a koně kteří na ní nemají vypadnou. Jsou skvěle ošetřováni, majitelé je mají rádi. Opravdu myslíte, že je majitelé chtějí nechat zranit ? Normální jezdec svého koně nepožene kupředu za každou cenu. Pardubická je holt dost těžký dostih, a kdo na to nemá a dostane se tam,... Když nemá rozum, je to smutné. Na druhou stranu chápu částečně i ty, co chudáčky koníčky obhajují, ale naprosto souhlasím s příspěvkem Topinky - stručný, ale pravdivý. Koně dostihy baví, jinak by neběhali nevítězili. A pro majitele není moc výhodné koně proti jeho vůli narvat na dráhu a přinutit běžet. Donucený kůň nikdy nebude běhat tak rychle a dobře jako koník, který se pro to narodil. Jsou cvičeni aby běhali.
Jsem prostě pro to, aby se pokud možno předcházelo zbytečným zraněním a nehodám, ale dostihy jsou určitě príma věc, takže ...
A ještě malá poznámka, kdo zná koníčky jen z obrázků a má naprosto mylné a naivní představy, neměl by se do těchto diskuzí zapojovat.

reakce na příspěvek barči

(Katy, 12. 3. 2008 15:03)

Hele, jen malý dotaz, když jsou ti koně tak zranění a nemohou závodit, a on je posílá na kliniku, neutratí tím možná víc peněz, než kdyby si koupil zdravého dostiháka ?

Poznámka..

(Topinka, 6. 3. 2008 21:35)

Koně to baví.. dostihy ;)



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA