Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kůň je velmi inteligentní, přátelské a citlivé zvíře. Přesto byl po staletí jedním z nejubožejších otroků člověka. Milióny koní umíraly ve válkách, byly zneužívány pro práci, sport a zábavu lidí. Ve starověkém Řecku bylo úmyslné štvaní zvířat proti sobě, dostihy a nejrůznější formy zápasů zvířat s gladiátory vítaným zdrojem zábavy. Už tři tisíce let se tedy lidstvo upevňuje v názoru, že zvířata tu jsou nejen k tomu, aby nám zajišťovala obživu, ale také proto, aby nás bavila.

Dostihový sport se stal jednou z nejhorších forem vykořisťování zvířat. Využívání zvířat ve sportu má v dnešní době mnoho zastánců. Na člověka pěstující dostihový sport se často pohlíží jako na milovníka zvířat. Bookmakeři bohatnou z příjmů sázek na zápasech a dostizích. Ve sportu jsou koně zneužíváni především pro dostihy, parkur a klusácké závody. V některých zemích jsou zápasy a sporty se zvířaty považovány za kulturní tradici. Na podobnou národní pýchu zemřely v Čechách desítky koní - staly se obětmi dostihu Velká Pardubická.




VELKÁ PARDUBICKÁ

Historie

Velká Pardubická existuje od roku 1874, kdy vznikla jako prestižní důstojnický dostih. Proto byla dráha již od počátku extrémně náročná a o život na ní dosud přišlo více než 50 koní. Toto číslo ovšem nezahrnuje koně zabité při trénincích, kvalifikačních závodech nebo zvířata utracená později kvůli následkům absolvovaného závodu.

Nejatraktivnějším dostihem Velké Pardubické je hlavní dostih Steeplechase - Cross Country, s nejtěžší překážkou Taxisovým příkopem. Dráha měří 6.900 metrů, koně běží střídavě po trávě, písku a oranici. Na dráze je připraveno 30 překážek. Samotný Taxisův příkop je nejvražednější - dosud na něj doplatilo životem 23 koní, mnoho dalších přežilo těžké a bolestivé pády jen s velkými potížemi.

Taxis je tvořen živým plotem vysokým 140 cm, za kterým následuje zákeřná 5m dlouhá a 1metr hluboká propast. Na přeskočení Taxisu potřebuje kůň více jak 8 metrů dlouhý skok. Záludnost této a podobných překážek spočívá především v tom, že kůň před skokem neví, že ho za plotem čeká ještě příkop, a to je také důvod častých pádů a zranění. K nebezpečnosti této překážky přispívá také to, že se před hlavním závodem nesmí trénovat. Proti Taxisově příkopu se zvedla vlna odporu hned po prvním ročníku Velké Pardubické. Egon Thurn - Taxis tehdy skok obhajoval slovy: "Jasnosti, vy ani já tuto překážku překonávat nebudete, a proto není důvodu, proč bychom ji měli vyřaditi a někomu ji ulehčovali."

Nejen Taxisův příkop

Krutost Velké Pardubické však zdaleka nespočívá jen v Taxisu. Většina zabitých koní totiž umírá na jiných překážkách nebo je uštvána během závodu. 60 - 80% koní dostih vůbec nedokončí, což samo o sobě vypovídá o jeho obtížnosti.

V roce 1993 dokonce dojel z devíti startujících jezdců jen jeden. V roce 1998 z dvaceti pouhých sedm. Podle ve světě všeobecně uznávaných pravidel není možné, aby jezdec po pádu znovu nasedl na koně a dojel do cíle. Něco takového zahraniční steeplechase nepřipouští a každý pád je v řeči pravidel důkazem, že kůň jednoduše na dostih nemá. U nás však toto pravidlo neplatí.

Další odlišností je podklad, na kterém se steeplechase běhají. Nikde na světě nebývá dráha upravována pluhem - naproti tomu v Pardubicích běhají koně po oranici. Ta se původně orala pluhem tažených koňmi a brázda byla hluboká 20 - 30 cm. Později, když se orala traktorem, dosahovala brázda hloubky i přes 40 cm, což zvýšilo celkovou náročnost dostihu, a způsobilo tak extrémní vysílení koní, jehož následkem pak padali i na jink snadných překážkách.

I délka dráhy je v rozporu s normou dostihového sportu - normálně by neměla přesahovat 5.000m. "Musím přiznat, že tradici Velké jsme viděli i v její nebezpečnosti a možná i krutosi." připustil v tisku dokonce i bývalý ředitel Dostihového spolku Jiří Janda.

                       

                                       Změny?

Po protestech domácích i zahraničních ochránců zvířat v letech 1992 - 93 došlo k některým úpravám závodní dráhy, z nichž však většina byla jen kosmetického rázu. Za skutečně prospěšné lze považovat pouze zavlažování dráhy, které zmírňuje nápor na klouby koní a tak i jejich celkovou únavu, správným krokem bylo i snížení brázdy oranice na 10 cm.

Naopak kritickým bodem zůstává Taxisův příkop, kde došlo mj. ke snížení plotu na 140 cm z původních 150 a snížení hloubky příkopu ze 2 metrů na 1 metr. Nicméně Taxis nezabíjí svou hloubkou, ale především svou délkou, a tak se na obtížnosti překážky prakticky nic nezměnilo. Navíc snížení živého plotu může vést k menší odrazové aktivitě, která skok zkrátí. tento argument ostatně vznášeli i někteří žokejové. Při již zmiňovaném 103. ročníku Velké Pardubické spadlo z devíti startujících koní šest právě na Taxisu.

Je zřejmé, že většina úprav slouží k manipulaci s veřejným míněním a až na výjimky zůstává náročnost a nebezpečnost závodu zachována. Koně na Velké Pardubické umírají dál - v roce 1998 měla tragický konec hromadná kolize na překážce Popkovický skok, při které si zlomil nohu sedmiletý hnědák Damion a musel být utracen. Další kůň byl při kolizi težce zraněn.

http://www.fotoobzor.com/storage/200608311716_DSC_0149.jpg


O koních a lidech

Používání koní ve sportu je spojeno s nucením zvířat k nepřirozeným úkonům, často přesahujícím jejich vrozené schopnosti. Kůň je tvor, který odpradávna žil v rovinatých krajinách, kde neměl žádné těžší překážky. Skákat samozřejmě umí, ale v přírodě by se této činnosti věnoval pouze v minimální míře. Kůň tedy není klasickým "skokanem" jako například puma nebo jaguár. Stačí si jen porovnat tělesné proporce koně a jaguára. je to především rozdílná délka těla, pružnost páteře, ale i rozdílná délka a síla končetin, která pro koně znamená vyšší pravděpodobnost zranění, zvlášť při dopadu z výšky.

Stále vyšších výkonů zvířat je dosahováno nejen náročným tréninkem, ale někdy i jinými nepřirozenými metodami, jako jsou doping nebo nepřiměřené fyzické podněty. Jako pobídka k vyvinutí vyšší rychlosti není výjimečné bití a kopání koní do slabin. K vyšším skokům bývají zvířata cvičena tak, že při přeskakování překážky jim je záměrně způsobována bolet, což je nutí při dalším skoku skákat výše. Provádějí se i chirurgické zákroky, jejichž cílem je znecitlivění choulostivých nebo extrémně namáhaných částí těla, zejména kloubů. Při namáhavém intenzivním tréninku se však po určité době klouby v důsledku nepřirozených pohybů opotřebovávají a kůň se stává pro vrchlový sport nepoužitelným.

Obrázek “http://www.vejnar.com/dostihy/dostihy01.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Majitelé stájí, plemenáři a přiznivci dostihového sportu obhajují nezbytnost provozování dostihů argumentací, že koně byli pro vrchlový sport vyšlechtěni. Uvědomme si však, že stejně jako by nám připadaly obludné zásahy do přirozeného výběru partnerů u lidí, je zrůdné a nezodpovědné i genetické šlechtění koní. Místo koní jsou produkování závodníci, u kterých je genetická informace lidským zásahem záměrně pokřivena. Člověk tak zasahuje do genofondu celého druhu. Plemenáři se svými výsledky pyšní před veřejností a dostihový průmysl podporuje další výzkum. V laboratořích se pracuje na objevování stále nových a účinnějších chemických prostředků, které mají za cíl ovlivnit výsledky závodu. Nejrůznější chemické a hormonální přípravky slouží k potlačení únavy, zvýšení výkonnosti nebo celkovému tlumení bolesti. Lidmi tak byl vyšlechtěn druh, jenž by ve volné přírodě neměl šanci přežít a který se tak stal zcela závislým na péči člověka.

Život dostihových koní je naplněn tréninkem a závody, při kterých zvířata často trpí stresem. Zvláště prestižnější dostihy jsou v první řadě velkým byznysem, což se negativně projevuje i v chování jezdců. Na životy koní tak padá stín permanentního rizizka smrti na dostihové dráze nebo utracení v důsledku zranění či úplného vyčerpání. 

V souvislosti s Velkou Pardubickou bývá často uváděn argument, že existují steně nebezpečné sporty, například horolezectví nebo kanoistika. Rozdíl je v tom, že u těchto sportů je to člověk, kdo si vybírá, zda riziko podstoupí, zatímco u dostihů se zvíře rozhodnout nemůže. Odpůrcům zneužívání zvířat ve sportu je také předkládán názor, že zvíře samotné si přeje závod. Nikdo samozřejmě nepopírá fakt, že volně žijící zvířata, především mláďata, jsou hravá a soutěživá. Stejně jednoznačná je i instinktivní snaha silných jedinců dominovat ve stádě. Je však rozdíl mezi soutěživým chováním na svobodě a celoživotním vězněním a nuceným tréninkem s cílem dosahování stále vyšších výkonů. Neexistuje zvíře, které by mělo potřebu překonat nejnovější rekord nebo riskovat svůj život pro dosažení většího vzrušení lidí na tribunách či zisku pro svého majitele.


http://www.natureblink.com/animals/dostihy.jpg


Na otázku o etickém přístupu jezdce ke koni odpovídá v jednom z rozhovorů pro tisk přední domácí žokej Josef Váňa upřímně: "Nemám úplně čisté svědomí, už se mi také stalo, že jsem s koněm pokračoval v dostihu, i když jsem věděl, že bych to měl dávno zabalit." I toto doznání vypovídá o tom, jak to ve skutečnosti je s těmi opravdovými milovníky koní, kterými podle obecně rozšířeného názoru jsou jezdci, majitelé stájí a další lidé, kteří se okolo koní pohybují. 

Dostihy jsou především velkým byznysem - majitelé nejlepších koní vydělávají ohromné částky, bookmakeři si nacpávají peněženky ze sázek, města vydělávají na pořádání dostihů velké sumy z daní a turistického ruchu. A žokejové jsou někdy schopni dovláčet do cíle zraněného koně doslova za každou cenu. V živé paměti je příklad 102. ročníku Velké Pardubické, kdy se na Havlově skoku zranil kůň Gemer, kterého ale jezdec s vidinou finanční prémie a pátého místa zchromlého a úpně vysíleného násilím dohnal do cíle. Dav "milovníků koní" na tribunách tomuto sadistickému představení nadšeně aplaudoval.

http://img.aktualne.centrum.cz/13/60/136048-dostihy.jpg


Pohled na jezdce štkajícího nad mrtvým koněm bývá vydáván za příklad opravdové, čisté a nezištné lásky ke zvířeti. Nad čím to ale jezdec slzí? Nad rozplynutou vidinou vítězství? Nad zmařenou snahou a úsilím? Na dztrátou času? Nad majetkem? To nemusí, kůň byl přece vysoce pojištěn. Nad kamarádem? Toho ale přece nevystavujeme svévolně a zbytečně smrtelnému nebezpečí. Jediným rozumným důvodem k slzám může být jeho špatné svědomí. To však proudem slz umýt nelze. 

Ať již se jedná o dostihy, psí závody, medvědí či kohoutí zápasy, koridu nebo rodeo, pointa je vždy stejná: na jedné straně zvířata štvaná k maximálním výkonům, ponížená, riskující, trpící, přicházející o život a na druhé straně člověk, který se baví "sportuje" a vydělává peníze. Lidská společnost připravila koně o volnou přírodu, zotročila je a způsobila jejich závislost na člověku. Je povinností lidí přestat je vystavovat dalšímu zneužívání a nebezpečí jen pro svou zábavu a zisk.

NEHODY PŘI VELKÉ PARDUBICKÉ

Rok

Kůň

Místo nehody

Příčina zranění

1874

Strizzel

bulfinš, po doskoku

zlomení vazu, pád na hlavu

1878

Trouville

zeď, při pádu

zlomení kříže

1893

Courage

drop, při doskoku

zlomení nohy ve spěnce

1896

Walter

dvojskok

po doskoku těžké zranění

1899

Victor

cílová rovina

úplné vyčerpání a chrlení krve

1901

Senator II

hadí příkop, doskok

zlomení lopatky

1912

Kulík

popkovický skok

pád na hlavu, zranění páteře

1913

Stamford

zahrádka, doskok

zranění páteře

1921

Magyar leány

malý vodní příkop

doskok, zlomení zadní končetiny

1922

Leffers II

po dosažení cíle

úplné vyčerpání a zchvácení

1927

Eba

otevřený příkop

poranění páteře při doskoku

Al right II

šlápnutí do prohlubně

zlomení nohy ve spěnce

Landgraf II

popkovický oblouk

úplné ochromnutí

Doyen

Taxisův příkop

krátký doskok, zlomení vazu

1933

Regalon

hadí příkop, doskok

zlomení vazu po pádu

1950

Rival

malý vodní příkop

doskok, zlomení zadní končetiny

Gejša

dvojbradlí

zlomení žeber, poranění plic

1956

Brouk

Taxisův příkop

rozdrcení bederních obratlů

1960

Pastela

malá zahrádka

zlomení vazi při doskoku

Viza

Taxisův příkop

zlomení pravé přední končetiny

1962

Cheder

proutěná překážka

zlomení končetiny

Kolar

Taxisův příkop

proražení lebeční kosti v doskoku

1964

Div

Taxisův příkop

těžké zranění končetiny

1967

Zamyslel

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů při doskoku

Rubel

proutěná překážka

přetržení levého spěnkového kloubu a šlachy ohybače

1969

Vaga

Taxisův příkop a popkovický skok

ztržení křížové kosti a ulomení sedacího hrbolu

Japan

Havlův skok

krátký doskok, zlomení druhého krčního obratle

Blankyt

Taxisův příkop

silně naštíplá kopytní kost po pádu

1970

Liban

Taxisův příkop

krátký doskok po příkopu, utracen v nemocnici

Bilet

Taxisův příkop a malý anglický skok

krátký doskok, zlomení bederních obratlů

1971

Kostrava

Taxisův příkop

krátký doskok na hlavu, zlomení krčních obratlů

Ria

Taxisův příkop

zlomení žeber při doskoku (až po dostihu, doběhla 10)

1973

Metas

seskok

zlomení křížové kosti při doskoku

1975

Sandra II

Taxisův příkop

krátký skok, zlomení krčního obratle

1977

Úskok

Taxisův příkop

krátký skok, zlomení krčního obratle

1981

Lancaster

přírodní plot s překážkou

zlomení spěnkové kosti při doskoku

1982

Pahang

Irská lavice

skok na přední šikmý svah a zranění bederních obratů, utržení křížové kosti

1983

Klotild

proutěná překážka

luxace spěnkového a kopytního kloubu

1984

Futbol

Taxisův příkop

těžké zranění krčních obratlů při doskoku

Emanuel

Taxisův příkop

fraktura hlezenního kloubu a zlomení hlezenní kosti

Kapellan

Taxisův příkop

zlomení pravé zadní končetiny, úplné vyčerpání po doběhu

1985

Santos

úplné vyčerpání

1986

Lozorno

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů při doskoku

1989

Gajsan

Taxisův příkop

zlomení krčních obratlů

Caribo

Malý vodní příkop

fraktura 1.ram. kosti

Torfha

Taxisův příkop

fraktura prvního krčního obratlu a zlomení křížové kosti

1990

Formát

Taxisův příkop

1991

Pauza

Taxisův příkop

zlomený vaz

1992

Mallente

1995

Glawotte

vyčerpání

Kazan

1996

Pamep Galaxy

Taxisův příkop

1998

Damion

Popkovický skok

1999

Celestano

prodloužený Taxisův příkop

zlomení nohy a zastřelen

 

http://new.psi-kocky.cz/files/images/312993.preview.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dostihy

(Martona, 7. 5. 2015 13:49)

Tato diskuze je úplně o ničem. Kdo nemá rád dostihy, ať se na ně nedívá. Jisté je, že nebýt dostihů, nemusel by existovat anglický plnokrevník!! Dostihy jsou krásný a ušlechtilý sport.

Dostihy a týrání koní,

(Jan Novák, 4. 1. 2015 17:06)

Ne paní Eliško, koně nejsou hodní, protože chtějí závodit. Koně se k závodění nenarodili. K závodění jsou pouze donuceni. Mnohdy nelidskými. tvrdými tréninky atd. Proč někteří jezdci koně téměř uštvou jen aby doběhl? I vy paní Eliško jste placená jen proto, že ty koně závodí, to si zřejmě vůbec neuvědomujete. Koně jsou nuceni závodit jenom a pouze proto, aby pár majitelů stájí, žokejů vydělalo co nejvíce. Na koních jim nezáleží. I takový koňák a žokej jako je pan Váňa přiznal, že dojel do cíle i když věděl, že to měl dávno zabalit. O čem to svědčí je asi každému soudnému člověku jasné. proto říkám zrušit minimálně překážkové závody. A pokud jde o pohyb koní v přírodě, jistě také musí občas překonat překážku jestliže nemá vyhnutí. Ne, ale z donucení a ne dvacet překážek. A již vůbec ne takových jako ve Velké pardubické, a navíc překážku spíše přeleze než přeskočí. Skáče, protože je k tomu nucen.

niiiic

(Luxifer, 13. 10. 2014 22:09)

seš obyčejná kunda

Krávo blbá

(fan, 13. 10. 2014 14:12)

No ty jsi ale kráva

dostihy

(Martina, 18. 3. 2014 0:58)

Anglický plnokrevník je plemeno, které je chované pro dostihy. Je to jediné plemeno koně, které má uzavřenou plemennou knihu. Jsou to koně, pro které jsou dostihy jejich život. Uvědomte si, vy všichni "takzvaní ochránci", že nebýt dostihů, mohl by anglický plnokrevník úplně vyhynout. Nebylo by to škoda?

nechápu

(Petra, 26. 11. 2007 9:28)

proč se k tomu tak stavíte!!! za prvé, zkuste občas zapřemýšlet, proč vlastně jsou ty koně tak "hodný" jak vy říkáte. Ty koně jsou k tomu vychováváni!!!a za druhé, Pardubickou jedou jenom koně kteří na to mají!!! Majitelé by je neposlali do dostihu na smrt!!! A čím je skok větši, tím je to lepší, protože ty koně mají z toho skoku pak větší respekt. Naopak malé skoky podceňují!!!

Re: nechápu

(demence, 16. 8. 2013 21:55)

kdo má co vychovávat koně?myslíš si že oni to stojí?kdyby měli rozum, poslali by tě do řiti akorát : D...

Dostihy

(verna9-Johana, 21. 6. 2013 23:05)

Kecy,kecy,kecy...jen samé kecy...to,co tu píšeš jsou pěkně blbosti a i to,co píšou někteří ostatní....dostihy nejsou žádné týrání...ano,já si to taky dřív myslela,ale když jsem se jednoho dne na to podívala z druhé strany,uvědomila jsem si,že ty koně to baví a udělají cokoli,aby vyhráli...pokud to koně nebaví,nemá cenu ho trénovat na dostihy,protože do toho nedá srdce!! Ty,co píší,že jsou dostihy týrání koní a jatka o nich nic neví! Já chodím několikrát týdně jezdit a jezdím i jednoho dostiháčka a když na něj sednu,vždy cítím,jak se na trénink těší a chce do toho dát vše,vždy při cvalu tahá a chce,abych ho pustila,aby mohl běžet...zkrátka,jak tu psalo už plno lidí,angličtí plnokrevníci pro dostihy byly stvořeni,mají to v krvi a hlavně...baví je to,tak proč jim v tom bránit?!! kůň se může zranit kdekoli,i ve výběhu,tak vy,co tomu vůbec nerozumíte a nenahlídli jste do dostihového sportu,radši držte hubu,protože lidi,co prohlašují,že dostihy jsou jatka a podobně,mě už opravdu dost serou...ok,říkejte si to,ale sami pro sebe a neroznášejte to,jsou to jen klamná mínění,která ostatním motají hlavu!! Každý má svůj názor,já to chápu,ale nikomu ten svůj nevnucujte...!!

Re: Dostihy

(Registana, 22. 7. 2013 15:21)

Přesně! A navíc v článcích jsou zastaralé informace. Autor také nejspíš na dostihákovi v životě neseděl, tak ať nepíše nesmysly.

Re: Dostihy

(demence, 16. 8. 2013 21:47)

ty si teda pěkná píča, a zlomili si vaz taky rádi žejo?

dostihy,láska na celý život

(Martí(dostiháček Valldemoso♥), 25. 3. 2011 19:07)

Bože, to co tady všichni píšete fakt omg!!!
Chápu každej má jinej názor....
Ale tady to je už vážně trapný..
Dostihy sou super;). .. ikdyž občas se stane úraz to se dějě i v parkurech všude.. v životě ve výběhu..=/.. tak je nechte žít! pro dostihy!

Re: dostihy,láska na celý život

(hana, 17. 9. 2011 10:39)

Nebejt dostihů tak všichni koně co při nich zemřeli ještě žijí!!!!!!!!!!!!

Re: Re: dostihy,láska na celý život

(Diana, 9. 10. 2011 23:59)

Nebýt dostihů, anglické plnokrevníky by nikdo nechoval.

Re: Re: dostihy,láska na celý život

(xxx, 19. 10. 2012 13:38)

Nebejt dostihů.. tak je mrtvých většina koní.... Kdo by je asi choval? Těch pár spolků, co učí děti jezdit? A to si jako myslíte, že tam se mají koně dobře? Každej den tahat spousty neumětelů... nechat se od nich okopávat? A doufat, že si nezlomí nohu ve výběhu?.. protože i tady by jen utratili... Ano, dostihy jsou těžký, ale to je někdy těžký i přejít silnici....

Chtíč ....

(Queen, 27. 5. 2012 19:53)

Mám kobylku po dostizích a pokaždé když nás někdo předběhne tak ona chce běžet... existují 2 strany jedné mince hodně trenérů/majitelů se ke svým koníkum chová slušně mají odpočinek atd. ale najde se i pár takových kteří koně přetěžují a nutí je ale vemte si kolikrát když dojde k pádu jezdce kůn běží dál protože chce předběhnout koně a chce vyhrát pravdu mají vlastně všichni v několika ohledech by se mohly dostihy vylepšit ale proč uvádět špatné světlko na celý dostihový sport ??

Jak trapné....

(Helen, 1. 4. 2012 14:12)

Napsala bych něco, ale raději držím hubu... Nic nevíš o A1/1, tak asi proto máš tenhle článek... Nemám slov...

Náně ucancané

(Pavlakoňarka, 22. 1. 2012 13:30)

Jsi blbá a o dostizích nic nevíš. Díváš se jenom na neúspěchy, neštěstí a nehody. Kůň je dokonalý tvor a jeho spolupráce s člověkem je nedocenitelná. Milujeme koně, jsou to přátelé, inteligentní stvoření, jež nás obohacují mírou nejvyšší, přátelstvím. A ty, Káčo nevyrovnaná zkus si někdy sednout do sedla a poznat proč je kůň v dnešní době tam kde je. Na trati, v militari, u pohybově postižených lidí, v klusáckých závodech v drezuře. Co jiného by dnes mohl dělat blíž člověku?

...

(Montgomery, 25. 3. 2011 19:42)

Cože to je nesmysl co tu píšeš...chápu že někteří lidi nemají rádi dostihy...ale oni pro tohle byli stvořeni a že se kůň zraní...tohle se stává nejen v dostizích ale i v běžném životě kdy kůň není trenován pro sport...znala jsem koně nejezdil dostihy nic a jednoho dne uklouzl na ledě a musel být uspán.Tak nevím proč si všichni myslí že nejhorší sou dostihy.Je to krásný sport.SPORT KRÁLŮ!!

Re: ...

(Klára, 17. 9. 2011 10:51)

Stvořeni pro dostihy?? to fakt nebyli TO JEN LIDI K TOMU KONĚ NUTÍ.ANO KONĚ RÁDI BEHAJÍ ALE NE S UDIDLEM V TLAMĚ A ŽOKEJEM NA ZÁDECH.RÁDI BĚHAJ,ALE PŘIROZENĚ!!! A PŘIROZENÝ FAKT NENI KDYŽ JE NEUSTÁLE NĚKDO BIČUJE A TAHÁ ZA OTĚŽE!!! .........................chápeš???

Re: Re: ...

(Meggi, 26. 12. 2011 13:34)

Při dostihu se bičovat nesmí! Je to zakázané. A za otěže tahá každý jezdec někdy to jinak nejde.



 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA